Bejlí

bejlianeb Virtuální kroužek inspirovaný lidovou tvorbou.
… babičky jsou krásné… No, jak která a jak kdy. Se sedmi křížky na hřbetě a čtyřmi vnoučaty vím, že jsem občas babka nerudná, že tu mě bolí, tam mě píchá. Život nebyl vždycky procházka růžovou zahradou. Tělo se trochu opotřebovalo.
Bejlí mi připadá výstižnější. Nedá se jen tak vytrhnout. Roste si kde chce, jak chce. Někomu překáží, někomu poslouží jako užitečná léčivka.
V dnešním uspěchaném světě se toho od babiček (samozřejmě i od dědečků) moc nečeká, aby si nestýskaly, aby nepřidělávaly starosti. Přes den to jde, když v noci spánek nepřichází je hůř.

»Marie Kubátová: Když děláš něco pro někoho, je to taky cestička k lidem. Třeba i od člověka k předmětu. K mate-riálu, ze kterého chceš něco vyrobit. Každý výtvor je stavební kamének v mozaice k lepší podobě světa. Toho světa, kde se tvoří a neboří.«

Na stránkách: Jablonec on line mi nabídli prostor k nesen- timentálnímu vzpomínání, k připomenutí starých zvyků,
k tvoření…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště