Archiv pro rubriku: Esperanto

2014 Babí léto ve Skokovech

babiletoZačátek září asi není ten nejvhodnější čas na několikadenní setkání. Majitelé zahrádek sklízí úrodu, babičky a dědečkové budou pár prvních dní vodit čerstvé školáčky…. A přesto se přimlouvám, udělejte si na pár dní volno a přijďte se za námi podívat do Skokov do penzionu Espero. Dopoledne si můžete s námi procvičovat a testovat paměť, esperantisté to budou mít o něco těžší, ti si budou jak otázky tak odpovědi překládat do esperanta, ale všichni dohromady se můžeme příjemně bavit. Po obědě v případě pěkného počasí se dá brouzdat za domem a hledat houby. Odpoledne si vyrobíme náramek přátelství, a aby bylo vidět, že jsme byli s esperantisty, ozdobíme ho zelenými korálky.  Do Vánoc času dost, ale mi si s předstihem vyrobíme čertovské sáčky a nějakou tu vystřihovánku do okna na ozdobu. Večer v klubovně budou esperantisté vyprávět, kde všude ve světě byli, co hezkého kde viděli, zažili. Vyprávění docela určitě doplní promítnutím filmu. Nebo se bude jen tak sedět, povídat, při zmrzlinovém poháru nebo skleničce dobrého vína. Milovníky televizních seriálů ujišťuji, že nepřijdou o své oblíbené hrdiny. Přijďte se mezi nás podívat, třeba na den, dva… 

Osud prvního esperantského pomníku…

pomnikV červenci roku 1887 vyšla ve Varšavě ruská učebnice nového univerzálního komunikačního prostředku pod názvem Mezinárodní jazyk. Autorem, který se podepsal Dr. Esperanto (v překladu dr. Doufající) byl rusko polsko židovský oční lékař Ludvik Lazar Zamenhof.  Použitý pseudonym dal jméno jím vytvořenému umělému jazyku „Esperanto“ a rok 1887 bývá pokládán za počátek esperantského hnutí.

Pokračování textu Osud prvního esperantského pomníku…

S Esperantem za včelami

(Z časopisu Včelařství jsem opsala vyprávění esperantisty, včelaře a výtvarníka pana Zdeňka Myslivce z Bozkova. Ráda bych vyprávění doplnila fotografiemi, ale kopie z kopie by nemusela vypadat nejlíp. Esperantisté, máte zajímavou fotografii svého kolegy a přítele? Použila jsem jednu ze setkání ve Skokovech, pan Myslivec není jen včelař, ale i autor pamětní desky MUDr. Josefa Hradila.)
Jak se včelaří v Normandii aneb S esperantem za včelami.

Včelař, esperantista a autor plakety MUDr. Josefa Hradila na penzionu ESPERO.
Včelař, esperantista a autor plakety MUDr. Josefa Hradila na penzionu ESPERO.


Naskytla se mi možnost oplatit návštěvu mého esperantského přítele Jean Pierra Sauvage z města Caen v Normandii, který navštívil naši zemi přede dvěma lety. Využíváme báječných výhod jedinečného a velmi snadného jazyka, esperanta, k poznávání běžného života lidí prakticky v libovolné zemi. Díky navázanému přátelství se vzájemně seznamujeme se svými rodinami, bydlištěm, krajem a se vším, co každého zajímá. Toho běžný turista těžko může dosáhnout.

Pokračování textu S Esperantem za včelami

Zamyšlení Milady

miladaEsperanto neochutnáte jazykem, ale můžete ho poznávat všemi ostatními smysly.
Očima vidíte napsaný text a hned si všimnete, že proti češtině se tu nevyskytuje y, w, přehlásky atd.
Při poslechu vám připomene zpěvnou italštinu a při porovnání s psaným textem, je vám jasné, že vše se čte tak, jak je napsáno. Výhoda pro ty, kdo se pracně snaží naučit anglicky.
Dalším smyslem je čich – nepotřebujete nos, na všech setkáních však cítíte přátelskou atmosféru, snahu o porozumění a harmonický život.
Esperanto nenahmatáte, ale existují knihy, buď do esperanta přeložené nebo i přímo v esperantu psané, spousta suvenýrů z mezinárodních setkání a kongresů, dárečků od přátel nebo výrobků z tvůrčích dílen pořádaných v rámci jazykových seminářů… tak chutná esperanto mně… Miladě Zemanové

Florlingvoj – Květomluva

Mohlo se stát, že jsem někde vynechala písmenko, jinde zas nějaké nepatřičné přidala, není v tom úmysl. Věřím, že Pavel Nechvíle přistupoval k překladu zodpovědně.
Floroj kaj tutaj kreskaĵoj apartenis depratempe al ŝatataj objektoj de ĉiutaga vivo. Niaj antaŭuloj ilian belecon, bonodoron kaj  karakterizan formon admiris, ĝojsopiris pro ili, predikis al ili resaniĝajn influojn eĉ magian potencon.
Iuj eĉ iĝis simboloj de certaj ecoj. Dum longa vico da jaroj ekestis en fantazio de la popolo skalo de sencoj de la floroj. Per donacado de certa floro  knabinoj kaj knaboj esprimadis siajn sentojn kaj la plej intimajn sopirojn.
Kompilita laŭdiversaj antikvaj „Florlingvoj“ pere de J. Klempera kaj M. Hucko.

Pokračování textu Florlingvoj – Květomluva