Bohužel

Je mi líto, občas někdo přislíbil účast, ale napevno se nikdo nepřihlásil. Zkusím to na podzim znovu. Pozvala bych si vás
k sobě domů, ale mám to tu maličké, tak akorát pro mne, věci nezbytné k životu a mé záliby. A pak, cestou ode mne by vás mohly rozptylovat myšlenky, co nakoupit, co uvařit. Ve Skokovech můžeme být jen my a lidová tvorba. Sem tam nějaká procházka po okolí, za humny začíná Český ráj. Starosti všedního dne za nás vyřeší majitelé penzionu. My se můžeme jen a jen věnovat tomu, co nás baví, sem tam uzavřít nové přátelství. Podělit se o to, co víme, umíme a něčemu novému se přiučit. Tak příště…