Archiv pro rubriku: Skokovské bejlí

Kouzlo šeříku

Kdysi se věřilo, že šeřík odhání zlo. Původně byl šeřík před stavení a na zahrady vysazován právě proto, aby ochránil majetek před zlými silami čarodějnic. Květy šeříku je možné vyzdobit dům, ve kterém straší, a tak ho zbavit negativních sil. Zvláště staré ženy (a nebyly to jen protivné tchýně) byly často v podezření, že jsou ve spojení s ďáblem a tedy – čarodějnice. Čarodějnice však nebyly jen zlé. V některých zemích slovo čarodějnice znamenalo „moudrá žena“. Taková, která zná tajemství bylin, umí zahánět nebo mírnit nemoci. Takových si
lidé vážili. Bylinkářky věděly a ví o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, barev a vůní. Můžeme, ale nemusíme jim věřit.

Sedmikráska

Chceš-li poznat lásku, nos při sobě sedmikrásku.
Chcete-li někomu popřát štěstí, dejte mu sedmikrásky svázané do kytičky.
On už si pak třeba pár kvítků přitrhá. Celkem jich má být asi 350, aby se dal uvařit sedmikráskový med.
Květy zalijeme studenou vodou a necháme asi půl hodiny namočené, abychom odplavili zbylé nečistoty a případný hmyz. Slijeme, ještě jednou propláchneme. Malý citron nebo limetku zbavíme kůry a nakrájíme na tenká kolečka. Sedmikrásky spolu s limetkou dáme do hrnce a zalijeme půllitrem vroucí vody, přiklopíme poklicí a uložíme do chladu.
Po čtyřiadvaceti hodinách ohřejeme a vaříme asi deset minut. Vychladlou směs přelijeme přes čistou utěrku do hrnce, dobře vymačkáme, přisypeme půl kila cukru a na mírném plameni za stálého míchání vaříme do zhoustnutí ( asi hodinu a půl).
Pokud se při vaření vytváří pěna, sbíráme ji.
Sedmikráskový med má protizánětlivé účinky, usnadňuje vykašlávání a podporuje imunitu.

Den matek


Den matek je významným svátkem, během kterého všechny děti bez rozdílu věku děkují svým matkám za to, že je vychovaly.
V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. Poprvé se v České republice slavil v roce 1923.
Zasloužila se o to dcera tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka Alice Masaryková. Květinou svátku byl karafiát, žijící matky dostávaly červené květy, na zemřelé matky se vzpomínalo bílými. 

Zelený čtvrtek

prý se nazývá proto zeleným, že křesťané požívali v tento den toliko zelenin.
Na Zelený čtvrtek umlknou zvony, aby se rozezněly až na Bílou sobotu. Hospodyně časně vstávají, aby měly zameteno ještě před východem slunce. Obvyklým starým zvykem je umývání se ráno v přírodě, ať v potoce nebo rosou.
Kdo pak před východem slunce sní pečivo nebo chléb pomazaný medem, jest bezpečen před uštknutím hadů, žihadly vos, sršňů a jiné podobné čeládky. Prý to platí i proti lidem jízlivým, závistivým…
V ten den se má snísti i něco zeleného. Obyčejně se vařívala po prvé zelená polévka, a mladými kopřivami nebo
s popencem, kterému se přisuzovala zvláštní léčivá moc,
s libečkem, řebříčkem, jahodovým a fialkovým listím.
A podobně se připravovala i jiná obřadní jídla.

O Květné neděli…

Amálie Kutinová, Marie Kubátová – Krakonošův rok: Na Květnou neděli máti doma nic nepekla, aby se stromům nezapek květ. Ten den jsme jedli krájenou kaši. To byly suchý nudle politý syrobem. Otec přines z kostela svěcený kočičky, celou náruč. Muselo jich být hodně, protože se s nima mnoho dělalo. každý dítě muselo spolknout jednu kočičku, aby nebolelo v krku. Za obrazy se dávalo po proutku a do chlíva a na pole, do každýho rohu pole proutky svěcených kočiček křížem, aby byla úroda.

Smrtná neděle

Předposlední postní neděle je – SMRTNÁ. Vynášení smrti je zvykem ještě z dob pohanských. Smrtka, Morana, slaměná Mařena, smrtholka byla upravena ze snopku slámy a hadrů, kolem krku měla náhrdelník z vyfouknutých vajec nebo prázdných ulit hlemýžďů. Ustrojenou loutku nabodli na kůl a společně odnesli za ves. Tam ji hodili do vody. Někde ji odstrojili, hadry schovali na příští rok. Jinde ji zapálili nebo zahrabali do země. A všichni, dospělí i děti, měli radost, že smrtka, symbol zimy, už je ze vsi pryč.

Motýlci

Tak teď pro pár proutků svídy, je červená a tak trochu hezčí, než proutky bezové, ale zas je jedovatá (pozor, pokud budou pomáhat děti). Proutky „ozdobně“ nařezat, jsou hezké jen tak nařezané, ale s motýly na malých prádlových kolíčkách budou to pravé ořechové.Přece jen jsem vybrala větvičky černého bezu. Pokud se vydáte do přírody pro pár proutků, přimlouvám se, ať proutků je skutečně jen pár. Říká se, že v keři sídlí dobrý duch domova. Vůně starého bezu prý slibuje dlouhý život a životní sílu. Přináší uzdravení a hojnost.

První jarní bouřka

Rosnička v televizi předpověděla na dnešek bouřku. Staří Čechové neměli bouřky rádi, ta první jarní však byla výjimkou. Říkávali:
“ Když se ozve z jara hrom, chyť si kámen nebo strom.“ Věřili, že pokud tak udělají, zajistí si sílu stromu nebo kamene. Jiní věřili v nabytí síly tím, že v čase první bouřky zvedali těžké břemeno.
V některých krajích si dívky lehaly na zem a „válely sudy“, aby je celý rok záda nebolela.