Procházka v lese působí jako přirozená aromaterapie. Na chvíli vypustit z hlavy všechny starosti, průšvihy, hádky a nedorozumění. Na chvíli si pročistít duši i dýchací cesty. Obecně platí, že jehličnaté lesy uklidňují. Terapie snadno dostupná a nezrujnuje vás finančně.
Stačila dřevěná „špulka“ od nití, čtyři hřebíčky s kulatou hlavičkou a kousek provázku, vlny nebo bavlny. Léta běžela, dneska by asi dřevěná cívka od nití byla penězi k nezaplacení, ale pletená šňůrka své kouzlo neztratila.
Asi už máte dovolenou naplánovanou, zkuste si vyšetřit pár dní začátkem září.. .
Není to přesně to, co tu bylo včera. Na tom včerejším mi vypadlo poslední trojčíslí u telefonu Jindřišky Drahotové. Omlouvám se. EP
Inspirovaly jsme se na internetu.
Ráno – cvičení. Přednáška od liberečáka o Liberci. Moc jsem toho nenapsala o dění ve Skokovech, o cílech procházek, tématech přednášek. Komu to nestačí, bohužel, mohl přijet, místa tu bylo dost.
Člověk se nemá domnívat dopředu. Domnívala jsem se, že předcházející fotky jsou tečkou za zdejším podzimním pobytem. A paní Hradilová zaslechla, že se lidé ptají po její kulajdě a dnes nám ji nabídla k obědu. Já houby nemusím, ale polévky jsem si dala plný talíř. Že včerejší večerní buřtguláš jsem si přidávala třikrát bych normálně nepřiznala, ale nebyla jsem sama. Možná, že sem jezdíme dlouho a máme to tu okoukané. Možná, že jinde je líp. Možná, ale docela jistě HRADILOVI jsou Hradilovi a lepší, tolerantnější lidi hned tak nepotkáš. A těch nádherných kytek kolem, jakoby podzim nestál za dveřmi.
Díky, Hradilovi.
jsem vyhlásit STOP STAV. „Skokovští“ esperantisté vědí, že ve volném čase se zabývám skládáním obálek z čajových sáčků. Hned tak nebudu mít volný čas. Děkuji.
teprve začíná. Včera jsme si malovaly kamínky pro štěstí. Dnes po cvičení Jindra využila pár minut před snídaní na esperantské RISKUJ.
Než začne vyučování.
Odpoledne.
Než začne večerní program.
by z nás měl radost aneb Esperanto hrou. Jednou fotografií se vrátím do včerejška. O zábavu i poučení se postarala Jarka. 
A teď do třetího dne. Počasí se teprve rozhoduje, má-li být příjemné nebo mrzuté. V Esperu se začíná stejně jako v jiné dny. Rozcvičkou. Po snídani hrajeme BINGO, v esperantu.
Tak jakpak bude dnes? Ráno. Cvičení. Pár minut před snídaní, učení na lačný žaludek. Slunce se snaží. Křehký ibišek se nebojí nepohody. Ti mobilnější jdou po „O“ na delší procházku, ostatní se buď chytají učení nebo si obejdou penzion. Rybník, Žehrovka.
Esperantem se mluví, esperantem se píše, i mimo vyučování. Vitamíny na talíři.
