Archiv pro rubriku: Lidová tvorba

V životě lidském

stát se může ledaco, a když nejde o život, tak nejde o nic. Ačkoliv na mých stránkách až na pár výjimek je všechno originál. (Pokud ne, uvádím autora.) Nepoužívám ©. Pokud si budete chtít vystřihnout kohoutka, máte můj souhlas, Ale jen na kohoutka, pofidérní ozdoby kolem jsou duševním majetkem TONINY.vtačik

Černý bez

Kdysi rostl u každého stavení. Nejen proto, aby vdavek chtivá dívka měla čím třást na Štědrý večer.Lidé přisuzovali černému bezu sílu nadpřirozenou a kouzelnou. Věřili, že pod ním sídlí skřítek hospodáříček, který opatruje stavení Věděli, že ulehčí v 99 nemocech. Léčí svými květy, listy, bobulemi, lýkem, kůrou a i dřevem. Až dnešní člověk dává přednost bobuli z lékárny a černý bez vyhnal za plot.bez

bezmed

Jablko

Jablka se prý považují za ovoce bohů, protože zaručují věčné mládí. Než však se do jablka zakousnete, opravdu důkladně je otřete, abyste ho zbavili ďábla. Pokud žena muže podvádí, ať nepeče jablkový koláč, ten po pár hodinách zkysne.jablko

Pondělí velikonoční – Pomlázka

pomlazka1/ Původně šlo o magický obřad, uznávaný i dospělými, který měl zajistit,že budou děvčata po celý rok zdravá, pilná a veselá a nebudou je štípat blechy (Babička B. Němcová). Starší ženy omládnou.
2/ Čerstvý vrbový proutek nebo několik vrbových proutků spletených dohromady. Kdysi zvládal uplést pomlázku každý venkovský kluk.
3/ Vejce – vařená nebo syrová, zdobená nebo bílá. Vejce jsou nejen symbolem Velikonoc, ale i jara a obnoveného života. Hospodyně je nabízí se srdečným pobídnutím: Jen si u nás vemte a užijte ve zdraví.(Český lid K. Pejml).

Kraslice

… šťastné a veselé, pohodové Velikonoce či něco podobného…,To se dříve psalo a malovalo na vajíčko. Kraslici. Přidalo se srdíčko – láska, vlnovka – voda, dlouhý a klidný život, sluníčko – zdraví, kytička, klásek – úroda, zdar….

kraslice

Boží hod velikonoční


To se koná největší slavnost církevního roku spojená se žehnáním velikonočním pokrmům.
krizek
Než začal oběd, hospodář rozdělil vajíčko na tolik dílků, kolik bylo u stolu strávníků. To pro případ, že kdyby někdo během roku zbloudil, stačilo, aby si vzpomněl, s kým jedl velikonoční vajíčko, a našel správný směr.

Bílá sobota


nebyla dnem bohoslužebným.

mazance

Hospodyně zadělávaly kynuté těsto na mazance. Podle dávné pověry, když hospodyně těsto řádně vypracovala a dala kynout, neotřela si, ani neomyla ruce, ale vydala se do sadu, kde rukama od těsta pohladila stromy, které viditelně zasychaly. Mělo to zaručit, že stromy na jaře nejen rozkvetou, ale urodí se na nich chutné ovoce.

Velký pátek

Na VELKEJ PÁTEK se nemá chleba píct, ani oheň rozdělávat, ani zem orat, že když Syn Boží zemřel, že se nemá zemí hýbat, že má bejt všecko klidný. Že i každej červík je smutnej, že má i člověk do kostela jít. (Český lid, XV).kriz