Válečný velikonoční jídelníček (1944 a 1945)

 

Zelený čtvrtek
Polévka hrachová, jidáše s medem, bílá káva

Jidáše: V míse utřeme 7 dkg tuku a 1 strouhaným bramborem, 6 dkg cukru, přidáme sůl, v mléce zmlazené droždí, jehož dáme 3 dkg mouky a dle potřeby buď mléko nebo vodu. Vypracujeme tuhé těsto, necháme zkynout, pak vyválíme na vále kousky v tyčinky, ty stočíme do tvaru jidášů, necháme zase zkynout, potřeme umělým medem a do červena upečeme. Vajíčko nahrazujeme bramborem.

Jidáše

Velký pátek
Polévka falešná rybí, ryba na oleji, bramborový salát


Náhrada za rybí polévku: Světležlutou jíšku s cibulkou zředíme zeleninovou polévkou, přidáme trochu pražené krupice a povaříme. Pak přidáme sardelovou pastu, tlučený pepř, zelenou petržel a kousek strouhaného sýra. Podáváme s osmaženým chlebem.
Ryba s horkým olejem: Je to znamenité, ale nesmíme olej zahřát přímo na plotně, nýbrž ve vodní lázni, neboť jakmile se počne škvířit, nabývá nepříjemné chuti. A smísíme jej ihned s citronovou šťávou, která mu při prohřívání propůjčí jemné aroma. Polijeme jím rybu, uvařenou v lehce slané vodě. Způsob podávání velmi vhodný pro mořské ryby. Zvlášť možno na kousku jiného tuku zpěnit drobounce usekanou zelenou petržel, kterou do horkého oleje přidáme.
Salát s nepravou majonézou: Uvaříme hustou omáčku z osminy litru octa, vody, cukru, soli, pepře a dáme na oheň. V menším hrnečku rozmícháme lžíci vaječné náhražky se lžící bramborové moučky a když se ocet s vodou a ostatními přísadami vaří, vlijeme tam připravenou kašičku a svaříme do husta. Do teplé hmoty zamícháme 2 až 3 lžíce oleje a dobře zamícháme. Přidáme drobně usekanou cibulku a mícháme do vychladnutí. Ochutnáme, je-li třeba ještě okyselíme nebo osolíme a promícháme s vařenými, na kostičky nakrájenými brambory, uvařenou mrkví, celerem, petrželí, kyselou okurkou. Zdobíme na míse červenou řepou a kyselými okurkami. Přidáme-li do salátu dvě, tři jablíčka, bude lepší.

Bílá sobota
Polévka sýrová, mazanec


Polévka se sýrovým kapáním: Do polévky z kostky zavaříme kapání ze lžíce vaječné náhražky, lžíce mouky a lžíce strouhaného sýra a 2 lžíc vody nebo mléka. Povaříme 5 minut.
Mazanec: ¾ kg mouky, sůl, 10 dkg rozpuštěného tuku, 10 dkg cukru, 1 vejce (neb 2 uvařené, studené a strouhané brambory), 5 dkg vykynutého droždí a trochu mléka zpracujeme na tužší těsto, které řádně propracujeme, až je hladké a nelepí se. Necháme vykynouti a uděláme z něho mazanec, dáme na plech. Znovu necháme vykynouti, potřeme rozšlehaným vajíčkem neb jen bílkem (žloutek dáme do těsta a bílkem potřeme mazanec), do kterého přidáme maličko cukru, aby se mazanec pěkně leskl a červenal.

Mazanec


Večeře
Velikonoční nádivka: V mléce rozmícháme celá vejce, vařené rozsekané maso, usekanou zelenou petržel trochu soli, tlučeného pepře a noého koření. Do umíchaného masa přidáme tolik strouhané housky, až je směs zahoustlá. Pekáč vymažeme máslem, směs do něho upravíme a pečeme ½ až ¾ hodiny. Rozpočet pro 5 osob: Půl litru mléka, 2 celá vejce, sůl, pepř, nové koření, 40 dkg uzeného masa a podle potřeby (asi 25 dkg) strouhané housky, 4 dkg tuku do pekáče, 1 lžíce petrželky.

Velikonoční nádivka

Boží hod velikonoční
Polévka s masovým svítkem, kůzle s citronovou omáčkou, břeclavské knedlíčky, výborný dort


Kousek vařeného studeného masa se drobně useká, dá na misku, přidáme vajíčko, trochu mléka a strouhané žemle, sůl a trochu kmínu. Na omeletníku upečeme svítek, nakrájíme na kostky a dáme do polévky.
Kůzle s citronovou omáčkou: Na omastku zapěníme cibulku na drobno pokrájenou, přidáme k ní na kousky pokrájené maso z kůzlečího předku, osolíme, zalijeme polévkou a do měkka dusíme. Když je maso měkké, šťávu zaprášíme moukou, přidáme citronovou kůru, povaříme a než neseme na stůl, zakapeme citronovou šťávou nebo citronovou náhražkou.
Břeclavské knedlíčky: Vařené brambory nastrouháme, usmažíme na kousku tuku cibulku a jemně nakrájenou housku ze dvou žemlí. Přidáme 2 vejce a tolik mouky, kolik jí těsto přijme, trochu majoránky, soli. Zpracujeme v těsto, tvoříme malé knedlíčky a vaříme ve slané vodě. Podáváme sypané osmaženou žemličkou.
Výborný dort: 5 dkg másla utřeme do pěny se 2 žloutky a 20 dkg cukru. Pak po malých dávkách přidáme osminu litru mléka, 4 dkg kakaa, půl prášku do počiva, 12 až 14 dkg mouky a ze 2 bílků sníh. Studený dort rozřízneme, spojíme zavařeninou a potřeme nějakou polevou neb pocukrujeme.


Večeře
Falešný mozeček: Jeho příprava netrvá dlouho a je skutečně velmi levná. Napoprvé se pokusíme o přípravu z menší dávky, abychom po druhé dávku nejméně zdvojnásobily. Na rendlíku nebo menší pánvičce rozpálíme kousek umělého tuku a v něm zpěníme drobně krájenou cibulku. Pokud je ještě bílá, přidáme 2 až 4 dkg kvasnic, osolíme a za pilného míchání necháme rozvařit. Poté přidáváme střídavě půl litru mléka s třemi až pěti lžícemi jemně strouhané housky. Mícháme tak dlouho, až se začnou tvořit hrudky. Okořeníme špetičkou tlučeného kmínu, opepříme, přidáme několik kapek polévkového koření. Podle možnosti dáme navrch pažitku nebo zelenou petrželku. Kdo chce nebo může obětovat vajíčko, nepochybí, když je vmíchá. Je to výborná pomazánka, chutná teplá i studená.

Mazanec

Pondělí velikonoční
Polévka nudlová, nadívané kůzlečí plecko s bramborem a kompotem


Velikonoční jehněčí nebo kůzlečí plecko vydatně nadívané houskou a masem. Umeleme asi čtvrt kg společně udušeného různého masa (hovězí, vepřové, telecí) a pro chuť i ždíbek salámu, Přidáme 1 žemli šťávou od dušení nasáklou a půl žemle suché, strouhané. Přikořeníme podle záliby, naplníme kapsu pod nožkou, zašijeme a upečeme jako obvykle. Když ke konci šťáva vysmahne, vyjmeme plecko, potřeme je tukem, uložíme na plachovém talíři na třínožku do trouby, kdy tímto způsobem za chviličku dostane křuplavou kůrčičku. (Způsob vhodný pro každou pečeni, aniž vysmahne.) Zatím upravíme na plotně šťávu jako obvykle, přidáme i zbylou od masa, udušeného na nádivku. Povaříme a podáváme s brambory proházenými ve zpěněné zelené petrželce nebo pažitce a s jarně svěžím hlávkovým salátem.


Večeře
Rajské chlebíčky: Margarin utřeme do pěny, smícháme s rajskou pastou a jedním vařeným, studeným, strouhaným bramborem. Hodně umícháme, potřeme chlebíčky, hustě posypeme pažitkou neb cibulkou drobně sekanou.

Zdobená vejce
Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Jarní seminář esperantistů

tentokrát v penzionu KAVKA v Malé Skále zrušila celostátní KARANTÉNA. Povedlo se nám uskutečnit až ten podzimní. Hledejte na liště Malá Skála.

Blíží se jarní seminář esperantistů, kromě učení esperanta, procházek po okolí Malé skály, kdo bude chtít, zaměstná i ruce. Protože většina účastníků dospěla do věku, kdy musí spolknout nějakou tu chemii, vyrobíme si malé mističky, v kterých „fety“ počkají, abychom je mohli spolknout hned po snídani v hotelu.

Ti šikovnější si třeba budou chtít vyrobit netradiční přáníčko.
Rubriky: Esperanto, Nezařazené | Napsat komentář

Podzimní seminář se ruší

V září ve Skokovech budeme vyrábět makové panenky. Minimakoviček mám přehršel.

Všichni /esperantisté, rekreační turisté, příznivci esperanta, jsou srdečně vítáni.
Těším se na vás.

Na výtvarné tvoření asi nebude ve Skokovech mnoho času (podle počasí), vybrala jsem poměrně lehké výrobky. Krabičky na drobnosti a hvězdičky z čajových sáčků.

Krabičky na drobnosti
Hvězdičky z čajových sáčků
Rubriky: Esperanto, Skokovy | Napsat komentář

ESPERANTO v Jablonci nad Nisou

 

Esperantista Antonín Pánek

 

Děda stál u okna a díval se, jak prší. Co prší, leje. Už druhý den. Už druhý den se musí obejít bez práce na zahrádce, už druhý den nemůže na delší procházku. Lehounce si povzdechl, dolil si z konvičky meltu do hrnku a šel si sednout do křesla v obyváku. Na stolku před ním leží rozevřená knížka. Knižka. Komiks: La filoj de l´ ŝtonkora homo, esperantský slovník a lupa. Při posledním setkání mu ji nabídl Josífek, prý pro chvíle, kdy nebudeš mít do čeho ruce vrazit. Už se dostal za polovinu knihy. Poslední dobou hůř vidí.

Před odchodem do důchodu si koupil starý domek s kouskem zahrady. Nějak si neuměl představit, co bude celé dlouhé dny dělat.
V té době se do Liberce z Moravy přistěhoval Miloš Hruška, aktivní esperantista, člen 1. výboru ČES. Velice čilý a kamarádský člověk. Miloval víno, zpěv (ženy nevím, byl šťastně ženatý). Pracoval jako vedoucí programového oddělení Kulturního a společenského střediska – KaSS – v Jablonci nad Nisou. Brzy kolem sebe soustředil esperantisty, jablonecké i liberecké. Každé město mělo svůj klub, ale hodně akcí pořádali společně. Jablonečtí esperantisté měli klubovnu Na Výstavišti. Kromě učení, přátelských posezení pořádali na jaře výlety do Jizerských hor, na Ještěd, do kraje Karolíny Světlé, do Českého Ráje. Výlety se časem změnily na Kilometry přátelství, později Mírové pochody a to i s mezinárodní účastí. Průvodcem byl většinou Míla Jíra, rodák ze Světlé, znalec nejen Podještědí.

Miloš Hruška a manželé Pánkovi s dcerou Zdeňkou

Uprostřed prázdnin se v Jablonci konaly Mezinárodní výstavy skla a bižuterie, v Liberci Liberecké výstavní trhy. Poslední den na výstavě skla a bižuterie patřil esperantistům, a upřímně, ti si ho dokázali pořádně využít. V roce 1968 v městském divadle, tehdy Divadle Julia Fučíka viděli představení Manon Lescaut v esperantu (v nastudování Slezského divadla Opava). V prosinci pořádali v Jablonci Mikulášské večery, na jednom z večerů hrála mladoboleslavská country kapela Struny.

Setkání esperantistů 19. 2. 1977 v mladoboleslavském Domě kultury


Děda se zamračil, místo čtení se dal do vzpomínání. No co, než večer půjde do klubu, určitě se ke čtení ještě dostane. Když jablonecký klub vznikal, zlákal děda pro esperanto manželku a nejmladší dceru. Dcera po pár letech odpadla, manželka, kdyby nezemřela, chodila by do klubu s ním. Na Velikonoce a Vánoce rozesílala do světa přes 60 pohlednic, vyřizovala veškerou korespondenci, vyráběla nebo kupovala dárky. Jablonec je město bižuterie a každá žena si na parádu potrpí, bylo z čeho vybírat. Pro (u nás ubytované) hosty pekla a vařila tradiční česká jídla, a to hlavní, hlídala, abych nešidil gramatiku, taktně a trpělivě opravovala chyby. Esperantista je stejný člověk jako každý jiný. Jen se možná trochu víc toulá světem, poznává jiné kraje, zvyky, lidi, a i sám sebe. Pozná se podle drobounkých paprskovitých vrásek u očí, sluníček vyrytých od úsměvu, a všude se domluví. Esperantisté se rádi sdružují. Při setkáních se vítají s úsměvem, a s úsměvem se i loučí. Ví, že při příštím setkání v rozhovoru naváží přesně v tom místě, kde dnes skončili.

Neplatí u nich heslo: Má dáti, dal. Když Josífkovi Hradilů vrátili v restituci majetek vznikl penzion Espero, a doktor tam hned pozval esperantisty, samozřejmě i jablonecké a liberecké. Nejraději by nás ubytoval a hostil zadarmo, ale jeho žena Nora věděla, že z něčeho musí žít, živit rodinu, platit daně a držela kasu pevně v rukách. Jablonečtí esperantisté měli pár dobrých přátel mezi esperantisty boleslavskými.
Když vznikl v Boleslavi Dům kultury, snažil se pod svou střechu stáhnout všechny zájmové spolky, kroužky, amatérské muzikanty, výtvarníky. Nejen z města, ale i z okolí. Svoji klubovnu tak v „kulturáku“ získali i esperantisté. Vedoucím kroužku byl s-ano Líhař. Když se z vážných rodinných důvodů funkce vedoucího kroužku vzdal, klub se odmlčel.

Na jednom jazykovém semináři ve Skokovech se MUDr. Josef Hradil domluvil s „čerstvou“ mladoboleslavskou esperantistkou – zdravotní sestřičkou Jindřiškou Drahotovou a vznikl společný esperantský kroužek Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště, později doplněný o jméno MUDr. Josefa Hradila. Já sám se s esperantem seznámil těsně po vojně, tehdy vycházely kursy esperanta tiskem. Při dobré vůli určitě bych z té doby v domácí knihovně našel nějaký sešit. Jak šel čas, přišly jiné starosti, politika, rodina, represe za aktivitu v politice, dlouhodobé vážné onemocnění manželky a k esperantu jsem se vrátil až v sedmdesátých letech, při odchodu do důchodu. Na starý kolena jsme se s manželkou podívali /díky pozvání/ i za hranice „všedních dnů“ – do Polska, Maďarska, Německa, Bulharska. Když je venku tak nevlídně jako dnes, zkusím si něco přečíst v esperantu, prohlédnu si pár fotografií. Vytěsním samotu nejen z místnosti a večer zajdu do klubu. Nejsem sám. S esperantem nikdy nikdo není sám.


Rubriky: Esperanto, Jablonec nad Nisou | Napsat komentář

Jablonecké domy a domky

Mlýnská ulice
Skelná ulice
Vysoká ulice
28. října
Rubriky: Jablonec nad Nisou, Nezařazené | Napsat komentář

Netřesk – skalní růže

Maminka mi říkávala, ať každé volné místo v zahrádce zaplníme touto rostlinou. Je to horská rostlina, která se už dávno zabydlela v našich zahradách. Dobře se cítí na skalkách, na střechách domů a v keramických nádobách. Tato rostlina neroste jen pro krásu. Někteří lidé věří, že má větší účinky než Aloe Vera. Léčivé lístky můžeme odtrhávat od března do října, rychle jí dorostou nové.

Rubriky: Bejlí, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Pampeliškový med – Dandelion honey

Potřebujeme: 2 litry vody, 2 kusy citronů, 2 kg cukru krystal a 400 kusů hlaviček květů pampelišky;
Květy opereme pod tekoucí vodou a vložíme do 4 litrového hrnce. Zalijeme je vodou. Citrony omyjeme, nakrájíme na kolečka, zbavíme jadérek a přidáme je do hrnce s pampeliškami.
Vše dáme vařit. Od bodu varu vaříme asi 15 minut. Pak necháme směs louhovat v hrnci do dalšího dne.
Druhý den směs přecedíme přes plátno do čistého většího hrnce. Do získané pampeliškové šťávy přidáme cukr a za častého míchání směs vaříme 1,5 hodiny, než se med začne táhnout.
Hotový pampeliškový med nalijeme do čistých sklenic a uzavřeme víčkem.
Dandelion honey
We need: 2 liters of water, 2 pieces of lemons, 2 kg of crystal sugar and 400 pieces of dandelion flower heads;
Wash the flowers under running water and place in a 4 liter pot. Pour water over them. Wash the lemons, cut into circles, remove the kernels and add them to the pot with dandelions.
Let’s cook everything. Cook for about 15 minutes from the boiling point. Then let the mixture infuse in a pot until the next day.
The next day, strain the mixture through a canvas into a clean, larger pot. Add sugar to the obtained dandelion juice and cook the mixture for 1.5 hours with frequent stirring before the honey starts to draw.
Pour the finished dandelion honey into clean jars and close with a lid.

Rubriky: Bejlí, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Kuchyňské okno

Přes sklo už se nedalo koukat. Prší. Tak jsem okno v kuchyni umyla alespoň uvnitř a vyměnila vystřihovánku. Tentokrát jsem se nějak tvůrče rozjela.

Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Na každý měsíc roku

připadá jedna určitá květina. Jaká je ta vaše?

Leden – karafiát
Karafiáty jsou plné velkých emocí. Tento „květ bohů“ můžeme nazývat i „květinou lásky“. A také v lednu narození jsou prý výjimečně přátelští, milující a romantičtí.
Únor – fialka
Fialky jsou stejnou měrou loajální a pozorné, stejně jako skromné. A tyto ctnosti mají i únorové děti.
Březen – narcis
Pokud byste si mysleli, že lidé narození v březnu mají sklony k narcismu, budete se mýlit. Tyhle velikonoční zvonky znamenají nový začátek, štěstí a odvahu.
Duben – sedmikráska
Je možná tou nejjednodušší květinou, zato ale i tou nejmilejší na našich loukách. Sedmikrásky symbolizují štěstí a opravdovou radost. Lidé slavící svoje narozeniny v dubnu se dokážou v životě těšit z maličkostí.
Květen – konvalinka
Tyto něžné květinky jsou spjaté neodmyslitelně s květnem. Konvalinky září čistotou a dokonalou krásou. I květnoví lidé jsou půvabní, elegantní a skromní.
Červen – růže
Kdo chce znát význam růže, musí se zaměřit na její barvu. Zatímco červená znamená vášeň, bílá vyjadřuje nevinnost, žlutá zase přátelství a růžové se připisuje krása. A stejně mnohostranné jsou i červnové děti.
Červenec – Delphinium (stračka)
Tato květina vyjadřuje lehkost, srdečnost a štěstí. Symbolizuje také silnou a ochranitelskou vazbu k blízkým osobám.
Srpen – mečík
Do výšky rostoucí mečíky neoplývají jenom silou, ale také krásou. Jsou symbolem silného charakteru a vytrvalosti – stejně jako srpnové děti.
Září – astry
Kdo dostane kytici aster, ten se projevuje respektem a úctou. Astry představují moudrost a důvěru – právě jako lidé narození v září.
Říjen – měsíček
Měsíček má léčivé účinky, proto ho často najdeme jako součást různých mastí. Ale znamená také teplo a empatii – vlastnosti, kterými se pyšní říjnoví lidé.
Listopad – chryzantéma
V šedivých listopadových dnech přinášejí chryzantémy barvy do života. Představují čestnost, radost a přátelství – stejně jako děti narozené v listopadu.
Prosinec – vánoční hvězda
Koupíte ji jen v posledním měsíci roku, a ne nadarmo se jí říká také „hvězda lásky“. Kromě lásky ale tato květina vyjadřuje slavnost a úspěch. A to stejné se říká o lidech narozených v prosinci – totiž že jsou zábavní, společenští a ctižádostiví.

Rubriky: Bejlí, Lidová tvorba, Nezařazené | 1 komentář

Zatím nedokončený betlém

Nejdůležitější panáčci jsou, ale víc jich chybí.
Začínám od hlavičky. Lýko je tmavší než u prvních panáčků, tak to budou andělíčci.
Andělíček, zatím první
Po štědrovečerní večeři dával hospodář každému u stolu jenom čtyři ořechy, každý ořech znamenal čtvrt roční doby v příštím roce.
Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

SALKO

600ml mléka /čerstvé plnotučné/
200g cukru krupice
40g másla

Všechny ingredience přivedeme k varu, pak maličko snížíme plamen, vaříme cca 25 minut. Po celou dobu vaření trplělivě mícháme. Vypadá to, že se nic neděje, ale ke konci doporučené doby už na pohled hezky zhoustne. Ideální čas to vypnout a přelít do připravené nádobky. Jakmile začne v nádobě chladnout ještě trochu zhoustne. Chuťově opravdu k nerozeznání od kupovaného, nedá to žádnou práci a náklady na výrobu minimální. Doporučuju!
Ještě bych ráda dodala, že je nejlepší dělat v co největším hrnci. Čím větší dno, tím rychleji bude uvařeno.

Ať se povede, hodně štěstí.
Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Kouzelný prosinec

Chudší nadílka bez mší a zpěvu koled. Česko míří ke smutným Vánocům! – To přece nemusí být pravda. Vánoce budou takové, jaké si je uděláme. Něco budeme muset oželet, ale něco navíc můžeme získat.

Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář