Jarní seminář esperantistů

tentokrát v penzionu KAVKA v Malé Skále zrušila celostátní KARANTÉNA.

Blíží se jarní seminář esperantistů, kromě učení esperanta, procházek po okolí Malé skály, kdo bude chtít, zaměstná i ruce. Protože většina účastníků dospěla do věku, kdy musí spolknout nějakou tu chemii, vyrobíme si malé mističky, v kterých „fety“ počkají, abychom je mohli spolknout hned po snídani v hotelu.

Ti šikovnější si třeba budou chtít vyrobit netradiční přáníčko.
Rubriky: Esperanto, Nezařazené | Napsat komentář

Podzimní seminář se ruší

V září ve Skokovech budeme vyrábět makové panenky. Minimakoviček mám přehršel.

Všichni /esperantisté, rekreační turisté, příznivci esperanta, jsou srdečně vítáni.
Těším se na vás.

Na výtvarné tvoření asi nebude ve Skokovech mnoho času (podle počasí), vybrala jsem poměrně lehké výrobky. Krabičky na drobnosti a hvězdičky z čajových sáčků.

Krabičky na drobnosti
Hvězdičky z čajových sáčků
Rubriky: Esperanto, Skokovy | Napsat komentář

„Věneček“ na dveře

Zvykla jsem si, že na dveřích mám něco přilepeného. Hraju si s papírem, i když seminář esperantistů je ve hvězdách.
Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Budeme se chodit pást?

Karanténa, nouzový stav. Lidé starší nemají zbytečně vycházet z domu. Se svými 76 lety už mezi ně taky patřím. Jediný přepych, který si můžu dovolit je vynesení tříděného odpadu do kontejnerů za barákem. Po zahradě můžu chodit bez roušky, už se dá najít popenec, kopřiva, sedmikrásky a saturejka. Jak tak karanténu natahují, budeme se asi muset pást, takže letos žádné hubení plevele.

Kopřivy
Pampeliška
Popenec
Sedmikrásky
Saturejka
Bršlice, houževnatý plevel, který se dá využít v kuchyni i jako léčivka. Tady se tváří jako šperk.
Rubriky: Bejlí, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

KLUBKONOVINY pojedou dál – Křížovka

Spolužáci, spolužačky, komu je dlouhá chvíle, luštěte. A vymýšlejte, čím a komu byste vy mohli udělat radost.

Luštil někdo?

A jaké byly Velikonoce, u nás trochu smutné, když nikdo nemohl přijít. Ještě, že jsme dvě.

Při svátečním uklízení se našlo „zapomenutých“ věcí.
Rubriky: klubkonoviny | Napsat komentář

Droždí

Karanténa, lidé nakupují a nakupují. Ačkoliv prodejny ujišťují, že potravin je dost, některé z regálů zmizely a staly se nedostatkovým zbožím. Peču ráda a dost, tak jsem byla přinucena nakouknout do chytrých knih. Kvásek není takový problém, droždí snad zvládnu také.

DROŽDÍ
uchováváme po dobu jednoho týdne v čerstvém stavu, když je dáme do namočeného, hodně vyždímaného hadříku, zabalíme a dáme na chladné místo, přiklopeného hrnečkem. Také se mohou dát do hrnečku a zasypat moukou, jsou-li v jednom kousku. Chceme-li kvasnice uchovati na delší dobu, rozdrolíme je jako na strouhanku a usušíme. Tyto kvasnice potřebují k utvoření kvásku delší doby, aspoň půl hodiny, než se ve vlažném mléce a přidáním kousku cukru, neb ve vodě úplně rozpustí.

Množení droždí
1 syrový brambor se rozstrouhá a prolije vařící vodou. Do odkapané, prochladlé tekutiny přidáme trochu nesvařeného mléka, 3 dkg kvasnic a 3 kostky cukru. Dáme do sklenice, povážeme a necháme kvasit. Třetí den již možno potřebnou částku kvasnic ubrat a menší množství mléka opět přidat. Sklenici povážeme a necháme na vlahém místě stát. Tak se vždy pokračuje: potřebné množství kvasnic se ubere a trošku mléka přidá. Těsto zaděláváme jako obvykle jen s tím rozdílem, že kvasnice nenecháváme ve vodě (neb mléce) vzejíti, nýbrž zaděláváme hned těsto, které krásně vykyne a kvasnice máme vždy po ruce.

Věčné droždí
půl kg jemně nastrouhaných nedovařených brambor, 6 dkg mouky, 6 dkg cukru a 2 dkg droždí dobře rozmícháme a propracujeme v těsto.Pak z něho uděláme kuličku, vložíme ji do litrového kamennového hrnku, přiklopíme pokličkou, dáme do sklepa nebo spíže a necháme aspoň 24 hod. uležet. Po troškách, dle potřeby takto vyrobeným droždím zaděláváme. Zbytek, asi jednu čtvrtinu, propracujeme znovu s brambory, moukou a cukrem, jen droždíjiž nikdy nedáváme. Těsto s věčným droždím vždy znamenitě kyne, je chutné a vydatné. Severová: Vrapice

Odborný kuchyňský kalendář na rok 1944

Na internetu se objevil recept a prý ověřený:
Smíchajte jednu lžičku cukru s jednou lžící hladké mouky a k tomu přilejte 100 ml piva. Dobře promíchejte a nechte stát do rána u tepla. S pečením můžete začít prakticky okamžitě. Toto množství odpovídá jedné kostce droždí.

Vedle klasického kvásku, zkouším si ve sklenici namnožit droždí.
První vdolky podle receptu Množení droždí.
Chlebů jsem upekla nepočítaných, tenhle je první z klasického kvásku. Ještě na plechu v minitroubě.
Lepším se, chleba vypadá skoro jako od profíků.
Chléb a sůl
Rubriky: Bejlí, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Dekorace na dveře od bytu – Velikonoce za dveřmi

Už bylo na čase vyměnit adventní věnec na dveřích. Nejsem si jistá, že tohle je to pravé ořechové, tak než mě napadne něco jiného.

Poměrně jednoduché skládání.
Staročeské „jjidáše“- jedí se na Zelený čtvrtek, pokapané medem.
Velikooční mazanec
Tradiční nádivka plná čerstvých bylinek
Rubriky: Esperanto, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Pohodové sváteční dny

p.f. 2020
Rubriky: Esperanto, Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Prosinec rok končí,

ale zimu začíná. Vymyslela jsem si dekoraci na dveře.

Druhý pokus, chtělo by to bílou temperu, ale i tak mi připadá decentnější.
Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Sbohem a šáteček

Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám

Sbohem a kdybychom si neřekli už více
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostší než pohlednice
a trochu mámivá jak vůně pozlátka

A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni
Tvým osudem je let mým osudem je zpěv

Sbohem a bylo-li to všecko naposledy
tím hůře mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!

Vítězslav Nezval

SKOKOVY
Rubriky: Esperanto, Nezařazené, Skokovy | Napsat komentář

Tajemství kočičí řeči

Kdo má doma kočku ví, že si s vámi ráda povídá. Aby jste pochopili co vám říká a co by zrovna ráda, používá svůj „slovník“. Mluví nejen mňoukáním na mnoho způsobů, ale také tělem.

Tak třeba ocásek. Pojďme se tento komunikační prostředek podívat blíže a pokusme se přeložit, co čím míní.

Má ocásek volně souběžně s tělem:
Jsem spokojená, cítím se bezpečně, nic mi nechybí.

Má ocásek vztyčený, mírně nahnutý k hlavě:
Člověče, já jsem ti tak šťastná a úplně nadšená z toho, že tě zase vidím! Co kdybys mě za odměnu pohladil?

Mírně s ním mává ze strany na stranu:
Tak tohle mě opravdu zajímá. Můžeš to udělat ještě jednou? Nebo co kdybychom si tedy chvíli hrály, co ty na to?

Prudce s ním švihá:
Jsem pěkně nervózní a vůbec se mi to nelíbí. Pokud to bude pokračovat, uteču, nebo začnu kousat.

Drží ocásek dolů:
Teď jsem ale opravdu naštvaná. Přestaň s ustavičným napomínáním. Mám toho DOST!

Má ocásek hustě naježený:
Jsem mnohem větší, než si myslíš, tak toho koukej nechat (ale ve skutečnosti mám docela nahnáno…)

Když leží, má ocásek stočený kolem těla:
Něco se děje, necítím se zrovna dvakrát bezpečně.

Když leží a má ocásek volně položený:
Jo, všechno už je zase v pohodě.

Kreslila Mája
Když máte kočku doma, první 2 dny je hodná. Ale když je u vás rok sice o ní víte všechno, ale je to pěknej zlobich!!!!!!:) Bětčinu poznáku doplnila Majda o fotografii.
Rubriky: klubkonoviny | 2 komentáře