10. 9. 2014

mypauzapauza-aStředa. Další pěkný den na obzoru. Pomalinku se skupina esperantistů rozrůstá. Hned po „O“ si uděláme hromadnou fotku, někteří už zas listují v jízdním řádu. Těla unavená sezením dlouho do večera (když se vypráví tak zajímavé věci) se opět musí protáhnout.ranokacenky

8. 9. 2014

Nastal den D. U večeře nás je deset, lidí. Ještě tam s námi byla dobrá nálada. Nemusíme se představovat. Všichni se známe. Nikdo nový se neobjevil. Večer v klubovně nás Jindra seznámila s programem na celý týden. Ačkoliv je to tu samý Čech, mluví se esperantem. Spousta bot ve vstupní hale Penzionu Espero nepatří nám, ale studentům mladoboleslavského gymnázia, kteří tu jhalasou na harmonizačním pobytu.

2014 Babí léto ve Skokovech

babiletoZačátek září asi není ten nejvhodnější čas na několikadenní setkání. Majitelé zahrádek sklízí úrodu, babičky a dědečkové budou pár prvních dní vodit čerstvé školáčky…. A přesto se přimlouvám, udělejte si na pár dní volno a přijďte se za námi podívat do Skokov do penzionu Espero. Dopoledne si můžete s námi procvičovat a testovat paměť, esperantisté to budou mít o něco těžší, ti si budou jak otázky tak odpovědi překládat do esperanta, ale všichni dohromady se můžeme příjemně bavit. Po obědě v případě pěkného počasí se dá brouzdat za domem a hledat houby. Odpoledne si vyrobíme náramek přátelství, a aby bylo vidět, že jsme byli s esperantisty, ozdobíme ho zelenými korálky.  Do Vánoc času dost, ale mi si s předstihem vyrobíme čertovské sáčky a nějakou tu vystřihovánku do okna na ozdobu. Večer v klubovně budou esperantisté vyprávět, kde všude ve světě byli, co hezkého kde viděli, zažili. Vyprávění docela určitě doplní promítnutím filmu. Nebo se bude jen tak sedět, povídat, při zmrzlinovém poháru nebo skleničce dobrého vína. Milovníky televizních seriálů ujišťuji, že nepřijdou o své oblíbené hrdiny. Přijďte se mezi nás podívat, třeba na den, dva… 

Osud prvního esperantského pomníku…

pomnikV červenci roku 1887 vyšla ve Varšavě ruská učebnice nového univerzálního komunikačního prostředku pod názvem Mezinárodní jazyk. Autorem, který se podepsal Dr. Esperanto (v překladu dr. Doufající) byl rusko polsko židovský oční lékař Ludvik Lazar Zamenhof.  Použitý pseudonym dal jméno jím vytvořenému umělému jazyku „Esperanto“ a rok 1887 bývá pokládán za počátek esperantského hnutí.

Pokračování textu Osud prvního esperantského pomníku…

Náramky proti negativnímu myšlení

pesimistoKdysi jsem zaslechla, že nějaký pastor měl už dost věčně skuhrajících farníků, a jednomu každému z nich koupil umělohmotný náramek, který si měli přehodit z ruky na ruku vždy, když si nahlas začali stěžovat. zamýšlela jsem na setkání ve Skokovech vyrábět náramky přátelství. Změnila jsem plány, náramky z gumiček jsou „hit“ současných dní, nejen v Česku. Objednala jsem spoustu zelených gumiček a upleteme si náramky proti negativnímu myšlení, smutku a mrzutosti.

2014 – Jaro

jaro14Počasí nám moc nepřeje, ale na náladě účastníků to není nijak znát, každý nový příchozí je vítán s jásotem. Bude se mluvit esperantem, je to mezinárodní seminář. Mezi účastníky jsou: Ruska, Maďarka a Holanďan. Ten tu není poprvé. Po dlouhé době se viděli s Janou a měli si spolu co říct. Večer se účastníci sesedali k jednomu stolu jak 12 pohádkových měsíců. Ráno tradičně psala Jindra denní program na tabuli. Ani informace meteorologů, ani fakt, že právě vládnou ledoví muži ji nepřinutil vzít si na nohy ponožky. Cvičících se nesešlo moc, ale na Jarce je vidět nadšení a radost z pohybu. Vyučuje se v klubovně. U počítače se scházejí zájemci o esperantské RISKUJ. Na „otočku“ přijeli z Pardubic Pavel a paní Srbová. V řemeslně výtvarné dílně jsme vyráběly kytky z provázku a dařilo se. Přicházejí další účastníci a neozývají se někteří z přihlášených. Počasí nic moc. Odvážnější podnikají krátké procházky po okolí. Majka st. nemohla přijet, snaží se ji (a úspěšně ) zastoupit Milada. Do druhé výtvarné dílny příšlo víc tvůrců (tvůrkyň, muži odolávají). Na dobrou noc pro dobrou náladu si na každý večer Karel připravil pohádku. Jednu jsem opsala a posílám ji všem, kteří z jakéhokoliv důvodu do Skokov nemohli přijet. Kdo chce, může si ji za domácí úkol přeložit do esperanta.
O ptáku Ohniváku Bývalo království tam kdesi za kopci a v něm 3 princové, přitroublí po otci. Chodili každý den, jak kázal táta, hlídat do zahrady jablka zlatá. Ta stále mizela. Někdo je kradl. A starý král, ten čím dál víc chřadl. Až jednou, nejmladší, rozlousk tu záhadu a šel s tím za tepla ke králi do hradu. – Královský otče! Nesu ti novinu! – Jen jestli zas nejde o nějakou kravinu! – Křivdíš mi, otče, já svým očím věřím. Byl to pták kleptoman s ohnivým peřím. Zmizel i s jablkem do šera temného a na mne utrousil čehosi bílého. – Tak pojď blíž, synáčku, ať ti dám pusu a nermuť se pro trochu ptačího trusu. Půjdeš teď s bráškama po jeho stopě, svou krví zaplatí flek na tvé klopě. Vyšlápla princátka druhý den do světa ve snaze chytit ta zlodějská klepeta. Jak ale stopovat, když lítá ve vzduchu? A tak jim nebylo dvakrát moc ejchuchu.  Došli na rozcestí k malému křížku, aby tam počkali na lišku Ryšku. – Hle, co vidí má bystrá zornička. To co tu cupitá, je přece lištička. No tak se neboj a pojď blíž, maličká. A švih ji mačetou hned mezi očička. – Co jsi jí udělal, proklatý hlupáku, liška ta jediná věděla o ptáku. A on jí rozsekne hlavu, to jelito. Co řekne otec král, jestli se doví to? – Otec král, ten se nic nedoví, bratříčku. Křápnu vás oba tam, kam jsem křáp lištičku. – Tak moment, příteli, pěkně se uklidni a rychle zapomeň na choutky morbidní. Když přijdeš bez nás a navíc, bez ptáka, neujdeš pochopům majora Jirsáka.
V noci nám do pokojů nakukoval agresivní měsíc a nedal se nijak vypnout. Začínáme třetí den. Odpoledne se na chvíli objevilo sluníčko. Dalo se posedět na terase, jen se člověk musel trochu víc obléknout. Odpoledne zavolala Líba a udělala nám tím radost. Čtvrtý den. Fotografování. Tentokrát na terase.  Do dílny Pavla přinesla MANDALY. Nejprve řekla pár slov a pak už se malovalo a malovalo. Mandaly zaujaly všechny přítomné. Sobota. Účastníci semináře se začínají vracet do svých domovů. Z nedalekých Libošovic se dopoledne za námi přišel podívat (nejen podívat, i rozšířit si počítačové vědomosti a pracovat) Míra se synkem. Jana, snad díky mandalám vytvořila přáníčko pro mamku, sama, bez jakékoliv rady. Řekla bych, že radost jsme měly obě. Večer na závěr byl pohodový, plný humoru a písniček. Neděle, poslední ráno. Balíme. Loučíme se. Karel, Jarka a Judit se šli podívat za barák do skal.    

2013 Jaro

na teraseNa louce u Žabakoru se objevil čáp, na záhonku u penzionu rozkvetly tulipány. A v penzionu Espero se obje-vují esperantisté. Jací? Kteří? Většina jich je na tradiční fotografii: NA SCHODECH. Letošní zahraniční host se křestním jménem jmenuje Bengkt, je ze Stockholmu, a díky esperantu mu všichni rozumějí. Učilo se na terase, v baru. Margit přistupuje k přípravě přednášky zodpovědně.  Setkání generací v klubovně. Pepa zaručeně nejmladší, u dámy je věk tabu. Majky málem prošvihly focení.

Přejít k navigační liště