9. 9. 2014
Ráno poněkud mlhavé, ale teplo. Penzion se začíná probouzet. Esperantisté v klubovně si pomalu rozpohybovávají (pod vedením Jindry a Jany) tělo. Zachytit Líbu v klidu je nad mé schopnosti.
Ráno poněkud mlhavé, ale teplo. Penzion se začíná probouzet. Esperantisté v klubovně si pomalu rozpohybovávají (pod vedením Jindry a Jany) tělo. Zachytit Líbu v klidu je nad mé schopnosti.
»Marie Kubátová: Když děláš něco pro někoho, je to taky cestička k lidem. Třeba i od člověka k předmětu. K…
Byly doby, kdy byla jídelna penzionu plná, kdy se každý esperantista snažil odeslat přihlášku co nejdříve, aby se do Skokov…
Kdysi jsem zaslechla, že nějaký pastor měl už dost věčně skuhrajících farníků, a jednomu každému z nich koupil umělohmotný náramek,…
Jsou na světě i lidé, kteří se živí prací a ti by si museli vzít dovolenou nebo si čas ztrávený…
To je na samostatný příspěvek, podtitul A SLUNCE TAM PÁLÍ. Nemilosrdně. Fotografiím to ani trochu nesvědčí.