Začíná druhý den semináře, počasí zatím nádherné. Rosničky v televizi sice vyhrožují, že se to má pokazit, ale to doženeme pohodou v penzionu.
Jídelna je opět nejen místem hodování, ale i cvičení a květin. Učení. Začátky jsou vždycky trochu těžký,
Lesy tu jsou krásné a když jdeš s někým, s kým můžeš jak mlčet tak povídat, a vždycky ti je dobře, ke štěstí už nepotřebuješ nic.
Spánek má strýčka portýra, a ten nám víčka zavírá…, zpívali Pánkovci se před lety. Po cestě jsou všichni unavení, vzpomínek…
Zcela významnou zvláštností – mezi drogeriemi jistě ojedinělou – byly dodávky pro tehdy velmi populární „Skokovskou bábu“, majitelku léčebného penzionu…
Poslední den. Přijeli nás, co do množství, podpořit tři esperantisté z Pardubic a tři esperantisté z Mladé Boleslavi. Dnes jsme…
Byly doby, kdy byla jídelna penzionu plná, kdy se každý esperantista snažil odeslat přihlášku co nejdříve, aby se do Skokov…
(Z časopisu Včelařství jsem opsala vyprávění esperantisty, včelaře a výtvarníka pana Zdeňka Myslivce z Bozkova. Ráda bych vyprávění doplnila fotografiemi,…
Na louce u Žabakoru se objevil čáp, na záhonku u penzionu rozkvetly tulipány. A v penzionu Espero se objevují esperantisté….