Skokovy – JARO 2019
Bála jsem se, že nás bude málo. Není to jak před čtvrt stoletím, kdy esperantisté zaplnili celý penzion, ale každý kdo přijel, přivezl s sebou dobrou náladu.
I počasí se umoudřilo.
Bála jsem se, že nás bude málo. Není to jak před čtvrt stoletím, kdy esperantisté zaplnili celý penzion, ale každý kdo přijel, přivezl s sebou dobrou náladu.
I počasí se umoudřilo.
Zcela významnou zvláštností – mezi drogeriemi jistě ojedinělou – byly dodávky pro tehdy velmi populární „Skokovskou bábu“, majitelku léčebného penzionu…
Začíná druhý den semináře, počasí zatím nádherné. Rosničky v televizi sice vyhrožují, že se to má pokazit, ale to doženeme…
Nesmím zapomenout, proč tu esperantisté jsou. Dopoledne věnují učení, podle Komenského: Škola hrou.
Nejen, že jsme každý jiný, ale jak tak jdeme světem, nabíráme zkušenosti, netroufnu si říct, že moudříme. Sbíráme zkušenosti, zkoušíme…