Skokovy – JARO 2019
Bála jsem se, že nás bude málo. Není to jak před čtvrt stoletím, kdy esperantisté zaplnili celý penzion, ale každý kdo přijel, přivezl s sebou dobrou náladu.
I počasí se umoudřilo.
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/510001e-1024x768.jpg)
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/5100002e-1024x768.jpg)
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/5100005e-1024x715.jpg)
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/5100006e-1024x768.jpg)
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/5100002-1024x768.jpg)
![](http://evinatelier.cz/wp-content/uploads/2019/05/5100007e-1024x639.jpg)
Bála jsem se, že nás bude málo. Není to jak před čtvrt stoletím, kdy esperantisté zaplnili celý penzion, ale každý kdo přijel, přivezl s sebou dobrou náladu.
I počasí se umoudřilo.
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali bylo to překrásné a bylo toho dost Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali…
V malém dračím království, Drakonii, žila dračí rodinka: maminka Rozálie, tatínek Julius a kluk Dudek. Všichni dráčkovi říkali něžně Dudla….
Ráno poněkud mlhavé, ale teplo. Penzion se začíná probouzet. Esperantisté v klubovně si pomalu rozpohybovávají (pod vedením Jindry a Jany)…
Památný strom na cestě do Mlýnice- kafepauza – kdo si hraje nezlobí
Až na malé výjimky, každý kdo jen trochu chtěl, má svůj náramek přátelství. Některým lidem mám chuť říct spolu se…