… jen tak, nemáte důvod si na něco stěžovat, ani vám nic tak moc nechybí, ale stane se to. Zkuste si přečíst povídání Davida Drábka
PATŘIT VŠEMU.
Zařadila jsem to pod ZVYKY, nemám internetový šuplík na moudra a nevím, jestli je to moudro. Spíš kousek člověčiny, po které se vám zrovna teď zastesklo.
Archiv autora: evinatelier
KLUBKOnoviny
Radil Tomáš a Bětka – Repry.
Kočku pro štěstí nakreslila Mája.
29. března 2019
- VTIP
Vsázeli se Čech, Rus a Němec, kdo je odvážnější. První do jeskyně šel Rus. Uviděl kapku krve a utekl. Druhý šel Němec, uviděl kapku krve a utekl. Poslední šel Čech, uviděl kapku krve a šel dál. Uviděl studánku krve, šel dál. Viděl řeku krve, šel dál. Viděl moře krve, šel dál. Oceán krve a uprostřed byl trpaslík a říkal: Sakra! Já toho kečupu tolik vyplácal.
Změna termínu semináře
Zkusíme si vyrobit ve Skokovech?
Protože bude po Velikonocích, vymyslím jinou činnost. Uvažuji o kreslení na textil, pokud si přinesete tričko, které se dá pokreslit a popsat nebo plátěnou tašku. Pro méně odvážné, snad přijdu s něčím lehčím.
Snažím se vymyslet, čím zaměstnáme ruce, kdyby se někomu ve Skokovech nechtělo na procházku. Pracholap? Ne, když se květiny zapráší nebo na zahradě vykvetou živé, klidně je použiju při zatápění v kamnech. Krabička porcovaného čaje /20 kusů/ v papírových obálkách dá materiál na 6 květů.
Na semináři ve Skokovech si stihneme (pokud někdo bude chtít) vyrobit přáníčko nebo vystřihovánku na Velikonoce. Mohlo by to vypadat nějak takhle, ale vaše představy a přání respektuji
Nebudeme mít tolik času, ale vymýšlím činnost poměrně snadnou. Tak, na shledanou ve Skokovech.
Domnívám se, že „stojánek“ na vajíčko by mohl být také jedním z výrobků, jen to chce silnější papír, aby líp držel pohromadě.
Už skoro čtvrt století
se ve Skokovech scházejí esperantisté na jazykovém semináři
POZOR, změna termínu.
Seminář se posouvá na 9. až 12. května 2019
Masopust
K masopustu patří koblihy, zlatavé, mastné a dobré. Smažila je moje matka, babička, prababička i její pra pra babička. Jsou
z poctivého těsta, s láskou zadělávané a na másle smažené, že
v současné době nejsou in? Tyhle tradiční nemají chybu a
k masopustu prostě patří.
O masopustních radovánkách se u nás zachovaly písemné zprávy již z XIII. století. (Doba od svátku Tří králů do popeleční středy je dobou Masopustu.)
Každý si hleděl masopustních kratochvílí jak uměl. Veselil se bohatý i chudý, pán i slouha,mistr i tovaryš. Každý jedl masopustní šišky a koblížky, vesele popíjel, zpíval a také si zatančil při muzice pištců a hudců. Vždyť i čeští králové v tu dobu strojili nákladné kvasy masopustní a pozvavše nejen pány, ale i měšťany, hodovali s nimi.
Doba masopustní je dobou tance. Pořádají se plesy, karnevaly a různé masopustní zábavy, při nichž je vždy na programu tanec.
O tučném čtvrtku (poslední masopustní čtvrtek – letos 28. 2.) bývá k obědu vepřová pečeně s nezbytným zelím a knedlíkem. Také se nehledí na nějaký ten džbán piva. Panuje přesvědčení, že na tučný čtvrtek má každý hodně jíst a pít, aby byl při síle po celý rok.
Masopustní úterek býval svátečním dnem. Byl to také den maškar. Nesměl mezi nimi chybět pověstný Bacchus. Masopust u starých Čechů končil „hrou s Bacchusem“, při níž pán ožralců byl s komickou vážností souzen před soudem a ježto se natropil mnoha nešlechetností, byl také odsouzen a někde vhozen do kašny.
Hospodář i hospodyně měli o masopustním úterku tancovat, aby se jim urodily veliké brambory a dlouhý ječmen.
V masopustní úterý pochováním Bacchuse skončí muzika, a přichází půst.
Skládanky
Při kouknutí z okna, vypadá zima nádherně, ale chodit se tam moc nedá, nohy kloužou na všechny světové strany a mráz nemilosrdně štípe do tváří. I kočka se obrátí na prahu a peláší do bytu. Buď spí v křesle nebo kouká z okna. Já si vyměnila vánoční věneček na dveřích za nevánoční a stihla vnučce vyrobit polotovary pozvánek na přátelské posezení. Text si musí napsat sama.
PF 2019
Už jsem se obávala, že budu novoročenky rozesílat o Velikonocích, ale stihla jsem to.
Vystřihovánky
Letošní okno v kuchyni. Zatím, ještě chci přidělat pár sněhových vloček, ale nevím. Možná už začnu střihat tři krále.
Andělíčky jsem vyměnila za ptáčky. Stříhala jsem najednou dva papíry.
Poslední den semináře
Ráno se ještě cvičilo, na čerstvém vzduchu, pak jsme se rozloučili a rozjeli domů. Samideano Kalčík do bral do Prahy na kole.
Učili jsme se, chodili na procházky, někdo si i udělal výlet ke Kosti, na Malou Skálu. I jsme „tvořily“. Lektorku dělala Bětuška a žačky se poctivě snažily.
Tak snad zas na jaře.
