Středa. Další pěkný den na obzoru. Pomalinku se skupina esperantistů rozrůstá. Hned po „O“ si uděláme hromadnou fotku, někteří už zas listují v jízdním řádu. Těla unavená sezením dlouho do večera (když se vypráví tak zajímavé věci) se opět musí protáhnout.
Ještě nedorazili všichni přihlášení a první vlašťovky se chystají k odletu.
Předpovědi počasí nehýřily optimismem. První pohled po probuzení patřil kouknutí z okna.Měli jsme štěstí. Počasí nám přálo. Ačkoliv se nezúčastnil…
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali bylo to překrásné a bylo toho dost Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali…
Byly doby, kdy se nás tu scházelo víc. Ale jak se říká, nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. Seznamovací večer…
Jeden den ve Skokovech budeme věnovat papírovým skládankám. Nebudeme tvořit umění, nebudeme předvádět kdo jak je šikovný. V pohodě budeme skládat…
Tak na tohoto krokodýla bych si netroufla ani já, raději jsem si ho koupila. My se spokojíme s výrobou přívěsků…