Jarka – fotky a komentář






































Pro ty, co neví, kde jsou Skokovy a pro vzpomínku všem, co už ví, jak je tam krásně.
Dopoledne se mluvilo esperantem. Ačkoliv tentokrát nebyl ani jeden zahraniční host, mluvilo se esperantem nejen při učení. Dva noví a…
Jeden den ve Skokovech budeme věnovat papírovým skládankám. Nebudeme tvořit umění, nebudeme předvádět kdo jak je šikovný. V pohodě budeme skládat…
Ten s penzionem je bílý a na obrázek může koukat jak levák, tak pravák. Hrnek se Zamenhofem je taky oboustranný,…
Poslední den semináře, zítra ráno už se budeme rozjíždět do svých domovů. Jsem líná počítat, kolik nás tu bylo celkem….
Na louce u Žabakoru se objevil čáp, na záhonku u penzionu rozkvetly tulipány. A v penzionu Espero se objevují esperantisté….
Komentáře jsou uzavřeny.
Ano, tak se dělo ve Skokovech tohoto podzimu: opět jsme chodili. Po horách, po lesích plných hub a lidí.. a psů. V pondělí jsme zvládli kolečko kolem chat nad námi. V úterý jsme měli k dispozici jen Miladino auto, bylo nás pět! Tak se stalo, že jsme udělali okružní cestu z Besedice do Besedice, viděli skály Suché, za deště hodně nebezpečné, žebříky jsou dřevěné, pěkně by to mohlo klouzat. Naštěstí jsme byli všichni stateční a vyšplhali jsme do prostoru s aktivními turisty-horolezci. A rychle dolů, než se nám zatočí hlava – z krásné vyhlídky i z hloubky. Další den byla auta dvě, vyšplhala s námi kolem Českého ráje až k Troskám. A tady jsme se opravdu kochali… přesně, jak má na výlet být: podmračeno – rozhled dobrý: vedle mladí nás poučili, kde který kopec jaké má jméno… idyla. A tak se mi ten Český ráj dostal pod kůži, nejen Šumava má své kouzlo, i tady ve skalách je krásně. A potkáváme stejné lidičky se stejnou chutí šplhat dál. Tak jsme ještě navštívili hrobku Kacanovské báby, náš esperantský památník – jedna větev poutníků dorazila přímo domů, do Skokov, druhá ještě viděla Vyskeř. Za rok se vrátím… a dorazím tu Vyskeř apod. !