Zelený čtvrtek
prý se nazývá proto zeleným, že křesťané požívali v tento den toliko zelenin.
Na Zelený čtvrtek umlknou zvony, aby se rozezněly až na Bílou sobotu. Hospodyně časně vstávají, aby měly zameteno ještě před východem slunce. Obvyklým starým zvykem je umývání se ráno v přírodě, ať v potoce nebo rosou.
Kdo pak před východem slunce sní pečivo nebo chléb pomazaný medem, jest bezpečen před uštknutím hadů, žihadly vos, sršňů a jiné podobné čeládky. Prý to platí i proti lidem jízlivým, závistivým…
V ten den se má snísti i něco zeleného. Obyčejně se vařívala po prvé zelená polévka, a mladými kopřivami nebo
s popencem, kterému se přisuzovala zvláštní léčivá moc,
s libečkem, řebříčkem, jahodovým a fialkovým listím.
A podobně se připravovala i jiná obřadní jídla.
s popencem, kterému se přisuzovala zvláštní léčivá moc,
s libečkem, řebříčkem, jahodovým a fialkovým listím.
A podobně se připravovala i jiná obřadní jídla.