Články | EVIN ATELIÉR | LIDOVÁ TVORBA

Sbohem a šáteček

Publikováno 7.10.2019 | Autor: evinatelier

Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám

Sbohem a kdybychom si neřekli už více
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostší než pohlednice
a trochu mámivá jak vůně pozlátka

A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni
Tvým osudem je let mým osudem je zpěv

Sbohem a bylo-li to všecko naposledy
tím hůře mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!

Vítězslav Nezval

Rubriky: Esperanto, Nezařazené, Skokovy | Napsat komentář

Tajemství kočičí řeči

Publikováno 23.8.2019 | Autor: evinatelier

Kdo má doma kočku ví, že si s vámi ráda povídá. Aby jste pochopili co vám říká a co by zrovna ráda, používá svůj „slovník“. Mluví nejen mňoukáním na mnoho způsobů, ale také tělem.

Tak třeba ocásek. Pojďme se tento komunikační prostředek podívat blíže a pokusme se přeložit, co čím míní.

Má ocásek volně souběžně s tělem:
Jsem spokojená, cítím se bezpečně, nic mi nechybí.

Má ocásek vztyčený, mírně nahnutý k hlavě:
Člověče, já jsem ti tak šťastná a úplně nadšená z toho, že tě zase vidím! Co kdybys mě za odměnu pohladil?

Mírně s ním mává ze strany na stranu:
Tak tohle mě opravdu zajímá. Můžeš to udělat ještě jednou? Nebo co kdybychom si tedy chvíli hrály, co ty na to?

Prudce s ním švihá:
Jsem pěkně nervózní a vůbec se mi to nelíbí. Pokud to bude pokračovat, uteču, nebo začnu kousat.

Drží ocásek dolů:
Teď jsem ale opravdu naštvaná. Přestaň s ustavičným napomínáním. Mám toho DOST!

Má ocásek hustě naježený:
Jsem mnohem větší, než si myslíš, tak toho koukej nechat (ale ve skutečnosti mám docela nahnáno…)

Když leží, má ocásek stočený kolem těla:
Něco se děje, necítím se zrovna dvakrát bezpečně.

Když leží a má ocásek volně položený:
Jo, všechno už je zase v pohodě.

Když máte kočku doma, první 2 dny je hodná. Ale když je u vás rok sice o ní víte všechno, ale je to pěknej zlobich!!!!!!:) Bětčinu poznáku doplnila Majda o fotografii.

Rubriky: klubkonoviny | komentáře 2

Vzpomínka

Publikováno 18.8.2019 | Autor: evinatelier

Moudrost prosvítí člověku tvář… MUDr. Josef Hradil

Rubriky: Esperanto, Nezařazené, Skokovy | Napsat komentář

Okno v kuchyni

Publikováno 15.8.2019 | Autor: evinatelier

Okno v kuchyni potřebovalo umýt, tak to chtělo i novou vitrážku. Střihla jsem si něco trochu míň průhledného. Ačkoliv okno není přímo do ulice, lidé procházející Jitřní mi koukali do talíře.

Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

Hana Bartošová

Publikováno 28.7.2019 | Autor: evinatelier

Je to hezkých pár let, co jsme se spolu potkaly. Nevím při jaké příležitosti jsme se seznámily, ale časem jsme zjistily, že nás hodně věcí spojuje. Nejvíc lidová tvorba. Obě jsme byly členky Klubu lidové tvorby Praha a občas i lektorky. Nekonkurovaly jsme si.

Občas jsme spolu i vystavovaly. Fotografie jsou z výstavy v Sobotce. První byla v Šolcově statku v listopadu 1988 – VÁNOCE. Druhá o pár měsíců později, ve zdravotním středisku – VELIKONOCE.

Hana Bartošová a Eva Šindelářová v rozhovoru s Karlem Samšiňákem

Hana s Evou na zahradě Šolcova statku hledají přírodní „doplňky“ k exponátům.

Vernisáž ve zdravotním středisku. Z Evy je vidět jen polovička.

Rubriky: Lidová tvorba, Nezařazené | Napsat komentář

V případě špatného

Publikováno 9.7.2019 | Autor: evinatelier

počasí si ve Skokovech, kromě jiného, budeme hrát s papírem…

Rubriky: Esperanto, Lidová tvorba, Skokovy | Napsat komentář

Podzimní seminář se ruší

Publikováno 9.7.2019 | Autor: evinatelier

V září ve Skokovech budeme vyrábět makové panenky. Minimakoviček mám přehršel.

Všichni /esperantisté, rekreační turisté, příznivci esperanta, jsou srdečně vítáni.

Na výtvarné tvoření asi nebude ve Skokovech mnoho času (podle počasí), vybrala jsem poměrně lehké výrobky. Krabičky na drobnosti a hvězdičky z čajových sáčků.

Rubriky: Esperanto, Skokovy | Napsat komentář

Fotografovali jsme se

Publikováno 13.5.2019 | Autor: evinatelier

v sobotu po „O“. Už podruhé ne tradičně na schodech, ale u laviček. Jsou na fotkách skoro všichni. Skoro.

Rubriky: Esperanto, Nezařazené, Skokovy | Napsat komentář

Skokovy – 11. 5. 2019

Publikováno 13.5.2019 | Autor: evinatelier

Den začínal, co se počasí týká, hezky.

Čekání na opozdilce, kteří si také chtějí protáhnout tělo.

Esperantisté se učili, holčičky fascinovala vrba u penzionu.

Stromy jsou tak obyčejné, ale to se nám jenom zdá. Stromy nám dávají spoustu kyslíku. Příroda je fascinující. Například vrba ve Skokovech a lavička pod ní (ta lavička tam nebyla sama, kdysi).
O kousek dál se pasou koně. Přírodu bysme měli udržovat, a proto někteří lidé házejí odpadky do koše, jiní je pohazují po ulicích, lesích a řekách. Je mi to líto, příroda se nemůže bránit, proto uklízím odpadky (svoje i po ostatních). A vás prosím,
zamyslete se, jestli je lepší odpadky házet do koše ,nebo pohazovat v přírodě.
Vždycky když přijedu do Skokov, dívám se na ten veliký starý strom. Hezky se pod ním kreslí, čte a sají se hluchavky, které rostou všude kolem. Ale děti, než dáte kvítek do pusy, zeptejte se dospělých děti, mohly byste se splést.
Jestli je vám dobře v lese, pak pochopíte, že takový strom je poklad. Je to obydlí zvířátek: veverek, ptáčků, brouků, mravenců, pavouků apod. A také je to zdroj nápadů pro malíře a spisovatele.
Pokud se rozhodnete sbírat v přírodě odpadky, jako já, nezapomeňte si pak vždycky umýt ruce.

Kdo se nezalekl nevlídného počasí, šel se projít po okolí. Ostatní tvořily kytičky z obálek čajových sáčků.

Rubriky: Esperanto, Nezařazené | Napsat komentář

Skokovy – JARO 2019

Publikováno 12.5.2019 | Autor: evinatelier

Den první. Přijely jsme těsně před večeří. Bála jsem se, že nás bude málo. Není to jak před čtvrt stoletím, kdy esperantisté zaplnili celý penzion, ale každý kdo přijel, přivezl s sebou dobrou náladu.
I počasí se umoudřilo.

A den druhý.