v dobách minulých začínal generálním úklidem, při kterém se vše nepotřebné pálilo, aby se zbytečnosti nepřenášely do nového roku. Také lidé se pečlivě umývali, aby šli čistí do nového roku. Místy věřili, že toto umývání přináší zdraví a štěstí po celý budoucí rok. Večer bývala společná večeře, při níž se podávala jídla, která jsou obvyklá pro večeře na Štědrý den. Rozsvítily se svíčky na vánočním stromku.
Dříve bývalo zvykem doma v nábožném rozjímání očekávat příchod Nového roku. Dnes je zvykem čekat na příchod Nového roku v četné společnosti v kavárnách a hostincích, píše Karel Pejml a pokračuje: Vždyť na Silvestra musí každý, bohatý, chudý, starý, mladý si při muzice skočit, protože kdo prý ten večer tancuje, urodí se mu ten večer mnoho bramborů.

Původ tohoto svátku vysvětluje Bible. Mláďátka byly podle ní betlémské děti, které dal povraždit král Herodes, když marně hledal malého Ježíše a jeho rodiče.

V den svátku sv. Jana Evangelisty dávali naši dědové a pradědové světit víno. Podle legendy dali sv. Janu pít otrávené víno, které mu však neuškodilo. Proto prý se také
u nás víno světí. V některých naších krajích se věřilo, že
v tento den se má pít víno, aby had neuštkl.
(Český lid – Karel Pejml)

V ten den se nechodilo po návštěvách, všude se hroužili hospodáři do zbožného rozjímání. Když už pak přece jen někdo přišel do stavení, měl přinést koledu a povinšovat:
“ Vinšuju vám šťastné a veselé svátky Krista Pána narození, co jste si na milém Pánu Bohu vyžádali, menší hříchy, větší radost a po smrti království nebeské. Pochválen buď Ježíš Kristus!“
Na Boží hod vánoční se nepracovalo ani v domácnosti. Světnice se toho dne nemetly, ba ani lůžka se nestlala. Nebyla to lenost hospodyň, nýbrž velký strach před znesvěcováním takového svátku. Vždyť dokonce i dobytku zavazovali huby, aby přežvykováním tento den sváteční neznesvěcoval.

(Karel Pejml – Český lid)