2012 podzim

Nesešlo se nás moc, prý devatenáct, a to je to setkání mezinárodní!! Z Francie přijel, esperantistům dobře známý Francouz Claude Martines. Počasí nám víc než přeje, kdo jen trochu mohl, vydal se posbírat si pár jablek, nebo se poohlídnout v lese po nějakém hříbku. Prý rostou. Blanka má pocit, že už to tu má namalované ze všech stran, a tak nechce vzít blok a barvičky a vyrazit do přírody. Na malou procházku se však nechá vylákat. 

Rána jsou tradičně krásná, co na tom, že trochu víc studená, většinou  nebe jako šmolka. Snažila jsem se zachytit měsíc na obloze, který si také chtěl užít babí léto, ale na fotografii srpek měsíce uvidí jen bystrozrací. Cvičení jsme začínali v jídelně, ale později se vejdeme i do haly. Je hezké, že alespoň pár jedinců má chuť vykročit do nového dne svěží a s dobrou náladou. V klubovně se učilo, diskutovalo, přednášelo, promítalo i zpívalo. Míša fotografoval, a nejen Líbu u koní, ještě Soustředění v klubovně a společnou fotografii (tentokrát ne na schodech). Účastníci se ve Skokovech dost střídali, někteří se jen mihli, ale díky všem. Líba s Jindrou se vzájemně doplňovali jak při cvičení tělesném, tak při cvičení duševním… odpoledne jsme hodinku, někdy dvě, zaměstnávaly ruce. Aby nám šla práce líp od ruky, přinesla nám paní Hradilová misku krásných červených sladkých a voňavých jahod. Kdo chyběl, může litovat.